Vyjíždíme v sobotu za slibného počasí Járovou „žabičkou“ ve čtyřech: Jára, Tom a M+M. Nespěcháme, po obědě nás pan Zeman ubytuje a už vyrážíme na "malou" obhlídku okolí. Jdeme lesem, kolem Mexika, přes Tomášův kříž až na Prdek. Je krásně, předjaří v Podkrkonoší je nádherné. Cestou zpátky stavíme v Mexiku na "jedno" a již tradiční fotky v kruhovém okénku. Cestu lesem zpět si musíme zafixovat do paměti, ale ne do té vizuální - to by nám bylo v noci stejně na p-r-d. Večeři jsme si vlastnoručně upekli u ohně na grilu - to jsme tu ještě nezažili! Nejen že nám chutnala, byl to navíc krásný večer a všichni přispěli svým dílem k jejímu zdaru (také dík p.Zemanovi za aluminiové tácky) Nechyběly ani písně božského Káji! Setmělo se, hrajeme zmatek už skoro jako ostřílení zmatkáři. Po krátkém hecování vyrážíme na noční akci. Je nebo není to bojovka? To kdybychom věděly! Napětí visí ve vzduchu, kdy zhasnou ty baterky a odkud na nás cosi vyskočí? V duchu mírného podezřívání našich spolužáků T+J projedeme celý les i cestu zpět, ale oni jsou stále vzorní hoši :-) Jestli něco měli za lubem - to už se asi nedozvíme... Nedělní počasí je ještě hezčí než včera. Tom určil azimuty, po červené až k zřícenině Navarov, pak podle řeky Kamenice. Nádherná trasa. V Bozkově navštívíme dolomitové jeskyně, krátká zastávka na dočerpání tekutin a po modré zpátky do Vysokého. Raději už ani nezastavujeme..Jára jde celou dobu v "bačkůrkách" :-) V hospodě na náměstí dáme véču, chystá se tam legentární kapela "Fous" hrát k tanci a k zábavě. Kdo by si myslel, že doma padneme únavou a vyčerpáním, je na omylu. Ještě nás čeká ping-pong, čača, jive, country a polka! Jenom na tango nedošlo (tak snad příště). O velikonočním pondělí se kluci chopili pomlázky a dali nám na zadek (jemně). Ráno se počasí trochu pokazilo a naše lýtkové svaly mírně protestují proti vzpřímené chůzi. Nevadí, jdeme hledat cestu na rozhlednu, kterou jsme včera viděli na obzoru z polní cesty za Vysokým. Vypadá, že je docela blízko, tak se držíme azimutu rovnou za nosem. Klesáme a stoupáme několikrát, polem nepolem, pod smrkem přečkáme déšť a rozhledna "U borovice" už je před námi. Je skoro nová, postavili jí roku 2009 uprostřed polí v 670m s výhledem do všech stran. Poslední štace po silnici do Vysokého, kde se odměníme jitrničko-jelitovým obědem! To jsme tomu dali! Počasí i my jsme smutní, odjíždíme domů. (MK)

Z E M A N   2 3 - 2 5 . 4 . 2 0 1 1