Letos spíme u holek na chatce. Já tu jsem poprvé. Po příjezdu na Slapy nás vítá s nedočkavostí Mirka, která tu byla o den dříve, aby vyhnala pavouky. Zabydlíme se v útulné chatce a naše Sluníčka nás bohatě pohostí. S plnými břichy si ještě skočíme na večerní plavání na Hrdličku, kde si zcela sami zaplaveme v podvečerním tichu. Voda byla úžasně teplá. Večer se již jak jinak nese v duchu Ratata, hodujeme, povídáme a hrajeme nejen Zmatek. Před půlnocí Makulka ulehá a mi ještě hrajeme hodinku Poker. Sobotní ráno vlídně nevlídné nás přesto vyslalo na pláž, na kterou jsme došli po krátké procházce po okolí. Nikde nikdo, pláž zeje prázdnotou, jako jedni z prvních si půjčujeme šlapadlo, to stejné jako loni a dvě hodiny se plavíme. Fouká vítr a slunko střídají šedé mraky. Kdo se koupal, tomu bylo chladno, větru nelze utéci. V pozdním odpoledni poobědváme v Marině, zatím co venku asi hodinu vydatně prší. Večer na chatě hrajeme kostky na verandě a pak s tmou uvnitř popíjíme a klábosíme o životě. Taktéž pilujeme Zmatek, kdy letos byli všichni bravůrní. Ve dvě v noci ulehneme. Je neděle, pozdní ráno, ještě při snídani nás provází slunko, ale poté co vyrazíme k vodě se obloha zatahuje a občas slabě prší. Jdeme dolů k vodě a obsadíme volné molo, kde se vejdeme. Slunko svítí a tak nás přiměje dělat skopičiny u vody. Zejména skoky. Po pátém kole Zmatku začíná opět krápat, balíme a jdeme na oběd. Je čas. Jen co zasedneme, dá se do vydatného deště, jako v sobotu. Po milé hodince v restauraci jdeme balit a chystat se na odjezd. Vše jde podle plánu až do chvíle, kdy chceme odjet. Cesta je příkrá, blátivá a Žabák to nevyjde. Chvíli zápasíme a zkoušíme auto pomoci kladkostrojem, ale marně. Zachránil nás nakonec až traktor z obce Čím. Do Prahy jsme proto přijeli až večer. (TK)

S L A P Y   14 - 15 . 7 . 2 0 1 2