Letošní tradiční výlet do Kanic se bohužel musel obejít bez účasti obou našich chlapců - takže dámská jízda! Čtyři truchlící dívky se vydaly v sobotu ráno za slunečného počasí směr - ano uhodli jste - TURNOV! Jak známo, všechny cesty vedou přes turnovskou cukrárnu. Po nákupu dortíků nás Hanička veze známou trasou kolem hospody na Špici (parkoviště plné) takže se jede dál ... kam? Až na samý vrchol Kozákova! Sice jsme ho chtěly pokořit pěšky, ale autem to nebylo vůbec špatné. Abychom nebyly za úplně nemožné, z Kozákova jsme se vydaly po žluté k jakési studánce, která ovšem byla asi půl kiláku pod vrcholem, ale sestup (a následně i výstup zpět) to byl opravdu strmý. Pak ještě hurá na rozhlednu - jedním slovem NÁDHERA. O to víc, že kam jsme se podívaly, tam jsme spatřily místa, která známe a máme je tak nějak hodně v lásce. Kocháme se pohledem na protější Klokočky, za nimi Suché skály s Malou Skálou, dohlédneme i na Vysoké nad. Jizerou a máváme panu Zemanovi. Samozřejmě vidíme i Trosky a Ještěd, Černou horu v Krkonoších atd., atd.. Potom na zasloužený oběd (kachna v Sedmihorkách) a zpátky kolem Špice do nedalekého zapadákova Dubecka. Je zde moderní rozhledna, na sloupu, který slouží k šíření mobilního signálu. "Průhledné" točité schodiště do výšky 33m nám zatočilo nejen hlavami, ale i žaludkem i všemi dalšími vnitřnostmi, ale zvládly jsme to beze ztrát (kachny by bylo škoda)! Opět úchvatná PANORAMATA! No a potom už opravdu jedeme směr Kanice. Už je k večeru, trochu se věnujeme zahrádce a již tradičnímu opékání buřtíků. Před spaním ještě hrajeme pexeso. Neděle je odpočinková, spíme dlouho. Počasí se zkazilo, je zataženo a prší. Jdeme na krátkou procházku do lesa, na zahradě si zahrajeme golf na jednu jamku, Lenička s Haničkou nám skvěle uvařily brynzové halušky a už musíme zpátky do Prahy. Tak zase za rok "Ahoj v Kanicích!" (MK)

K A N I C E - 2 0 1 3

ZPĚT